C/ 2002 T7 Linear
Dne 14.října 2002 byla nelezena nová kometa , která byla objevena v rámci vyhledávacího programu LINEAR. Jako první byla spatřena kometa 1 metrovým dalekohledem , astronomem M. Bezpalkem .Program LINEAR je programem, který vyhledává asteroidy, které svými drahami mohou křižovat dráhu Země a mohou se stát nebezpečnými pro naší planetu. Kometa dosahovala v době oběhu 17,5mag.První výsledky pozorování uskutečnil P.Birwhistle z Great Sheffordu ve Velké Británii. Jednalo se o slabě difúzní objekt. Observatoř Mt.Hopkins přispěním T.B.Spahra uvedenou skutečnost jen potvrdila – jednalo se o kometu. Elementy dráhy komety vypočítané z 1212 pozorovaných v rozmezí od 12.října 2002 do 09.března bylo vypočítáno, že průchodu periheliem v dubnu 2004 bude viditelná pouhým okem.Viditelnost komety ze severní polokoule není vůbec příznivá. Koncem listopadu prochází kometa přes souhvězdí Trojúhelník, jen 2° od galaxie M33 v Trojúhelníku. Počátkem prosince se bude nacházet v severní části Ryb a zde se nachází do prvních lednových dnů. Přemisťuje se následně do jižní části Andromedy a vrací se do Ryb a pokračuje na hranice souhvězdí Pegas. 13.2.2004 velice těsně mine hvězdu gama Pegasi (2,8 mag) . V Pegasovi se nachází možno nalézt triedrem kometu jako slabý mlhavý obláček s ohonem a silnou centrální kondenzací. Počátkem března se její jasnost se zvyšuje a kometa se nalézá v Rybách.Zde bude do konce měsíce března Po uplynutí první dekády měsíce , kdy je velice nízko nad večerním obzorem , kde zmizí v záři Slunce. Po oběhu Slunce se opět objeví na severní obloze až v říjnu roku 2004.
2004 02 11 Pozorování uskutečněno 17: 30 – 18: 10 UT , T = - 10°C ,
Na rozdíl od předpovědi napadlo mne abych se pokusil o nalezení avizované komety. Její jasnost se měla pohybovat mezi 7mag a 8mag. Připravil vše pečlivě pro první vyhledávání a seznámení s kometou. S tímto vysněným a smělým plánem se vypravil na vyhledávání komety.Bylo mi jasné, že musím využít období, kdy kometa se nachází na severní hvězdné obloze do poloviny března 2004. Podle předpovědí by se měla zjasňovat z 8,0m až na 0,2m. Pokud dosáhne předpovězené jasnosti určitě bude význačným objektem jižní polokoule. Koncem října 2004 se opět vrátí po oběhu okolo Slunce na severní polokouli. V jmenovaném období ji bude možno spatřit pouze středními dalekohledy.
Elementy dráhy komety:
C/2002 T7 (LINEAR)
Epoch 2003 Dec. 27.0 TT = JDT 2453000.5
T 2004 Apr. 23.0615 TT MPC 50354
q 0.614570 (2000.0) P Q
z -0.000817 Peri. 157.7381 +0.4343767 -0.8376118
+/-0.000001 Node 94.8574 -0.8683836 -0.291761
Incl 160.5831 -0.2392214 e 1.000502-0.4618245
Efemeridy komety pro den
Date TT R. A. (2000) Decl. ∆ TT R.A. Decl.
2004 02 10 00 16.43 +15 24.3
∆ r Elong. Phase m1
1.966 1.541 50.6 29.6 7.3
Dráha komety C/2 T7 Linear její poloha v souhvězdí Pisces.
Jelikož se vyjasnila obloha počítal jsem ,že se pokusím najít kometu převážně dle vytištěných mapek dle programu Starry Night . Po otevření programu jsem zjistil, že objekt sice nedosahuje značné magnitudy, ale 7,3.m
Bylo jasné , že kometa bude vhodným objektem pro Binar Somet 25 x 100.Výhodou je , že kometa se měla nacházet v blízkosti hvězdy g Peg dosahují 1,6m a průměru komy v rozmezí 0,3 – 0,5´ . Tedy podstatné bylo , dostat do zorného pole hvězdu g Peg. Dalekohled Binar Somet 25 x 100 má zorné pole 3°a nebyl žádný problém hvězdu g Peg do zorného pole dalekohledu umístit. Po uvedeném úkonu jsem spatřil v blízkosti hvězdy mlhavý oblak, což signalizovalo,že jsem spatřil nepochybně kometu. V dalekohledu se jevila jako mlhavá skvrna , protáhlá ve směru p.a. 310 °s náznakem ohonu. Určení hvězdné magnitudy mi nedělalo velký problém, neboť v zorném poli dalekohledu bylo dostatečné množství hvězd pro její srovnání. Navíc kometa se nacházela v těsné blízkosti hvězdy TYC 601 – 397 – 1 ( HIP 1277 ) 8,3m , která tvořila vrchol trojúhelníku , kdy na pravé straně základny se nacházela hvězda g Peg Algenib a na druhé straně hvězda TYC 601 – 377 -1 ( HIP 1340 ) 7,43m . Šlo o hvězdu, která podle mých odhadů byla na stejné úrovni jasnosti, jako kometa C/ 2002 T7 Linear . U které jsem při měření odhadoval 7,4 m. na souřadnicích
Měření komety
Efemeridy komety a = 00h15m25,5´ ,d = + 15°07´03,2´´ .Měření jsem prováděl v 17: 30 UT.
2004 02 11 729 7,4m 0,15´ průměr kómy DC = 4 – 5 , ohon v pozici p.a 310° , T = - 10°C. souh.Peg.
Srovnávací hvězdy: TYC 601 – 397 – 1 ( HIP 1277 ) 8,3m , TYC 601 – 377 -1 ( HIP 1340 ) 7,43m.
Použité efemeridy dle MPC 50354, Sky Atlas a mapy dle programu Starry Night. Použit dalekohled Binar Somet 25 x 100. Srovnávací metoda Argelanderova.
2004 02 12 Pozorování uskutečněno 17:45 – 18:20 UT , - 6°C , Měření provedeno v 18:10 UT. Souh Peg
Nyní ,když bylo zřejmé, že kometa se bude pohybovat na pokraji souhvězdí Pegasa nemohla již být neopomenuta její dráha, kterou jsem modeloval ve Starry Nightu. K pozorování jsem použil dalekohledu jako včera Binar Somet 25 x 100. Použil i stejné srovnávací hvězdy.Neměl jsem žádné problémy s určení jasnosti, protože jasnost komety se nijak zvlášť nezměnila a jediný rozdíl oproti minulé moci ve změně místa na obloze. Dle zhlednutí struktury má velmi difúzní komu z náznakem ohonu na 310° P.A, Výsledkem mé prohlídky komety potvrzeno, že nedošlo ve struktuře komety k žádným výrazným změnám.Žádné jsem nepozoroval.
Efemeridy komety pro den 15.02.2002
Date TT R. A. (2000) Decl. ∆ r Elong. Phase m1
2004 02 15 00 13.61 +14 36.3 1.991 1.465 44.m7 28.3 7.2
Měření komety
Efemeridy komety Kometa na souřadnicích 2004 02 12 18:10 UT a = 00h14m49,9s , d = + 14°57´33,5.´ Měření jsem prováděl v 18: 10 UT.
2004 02 12 757 7,4m průměr kómy 0,15 ´ DC = 4 – 5 , ohon v pozici 310° při T = -6°C ,. souh.Peg.
Srovnávací hvězdy: TYC 601 – 397 – 1 ( HIP 1277 ) 8,3m , TYC 601 – 377 -1 ( HIP 1340 ) 7,43m.
Použité efemeridy dle MPC 50354, Sky Atlas a mapy dle programu Starry Night. Použit dalekohled Binar Somet 25 x 100. Srovnávací metoda Argelanderova.
2004 02 16 Pozorování se uskutečnilo v období od 18:10 – 19:00 UT, T= - 5°C , měření v 18:40 UT . Za období od 12..02. 2004 do dne 16.02.2004 , kdy se vyjasnila obloha , došlo opět k pozorovaní komety .Dráha „podél“ souhvězdí Pegase posunula o více než 1°, ale jasnost komety se jen nepatrně zjasnila. Její koma se zvětšila na 0,20´,ale tvar komy je difúzní. DC = 5 .Na pozici 310° P.A. jsem sledoval náznak ohonu , ale neodvážil se v Binaru Sometu 25x100 odhadovat jeho délku. Obloha byla výtečná a nebylo ničím rušeno měření objektu.
Měření komety
Efemeridy komety Kometa na souřadnicích 2004 02 12 a = 00h12m42,9s , d = + 14°20´32,1´ 7,2m souh Peg.
18:10 UT Měření jsem prováděl v 18: 40 UT.
Měření: 2004 02 16 778 7,2m průměr kómy 0,20´ , DC = 5 , ohon na pozici p.a. 310° , souh.Peg.
Srovnávací hvězdy: TYC 601 – 397 – 1 ( HIP 1277 ) 8,3m , TYC 601 – 377 -1 ( HIP 1340 ) 7,43m., HIP 1427 , 7,18mag., HIP 1057 , 6,50mag..
Použité efemeridy dle MPC 50354, Sky Atlas a mapy dle programu Starry Night. Použit dalekohled Binar Somet 25 x 100. Srovnávací metoda Argelanderova.
2004 02 20
Efemeridy komety Kometa na souřadnicích 2004 02 20 18:20 UT - 19:30 UT a = 00h22m00,9s , d = + 13°53´1. ∆ = 2,009 AU, r = 1,388 , Elongace 39,0 Phase 26,6 , 6.9mag.
Šlo o poslední pozorování uvedené komety. Pozorování provedeno jako v minulých na stanici v Hlivicích.Použil jsem dalekohled ø 80 mm ohnisková vzdálenost 80 mm, f = 15 mm a zvětšení 42 x. Pozorování provázelo zimní počasí s teplota - 7°C. Kometa se znatelně posunula v souhvězdí Pegase.Oproti předešlému sledování se je jasnost vlasatice vyšší . Odhadoval ji na 6.9mag. Koma se jevila stabilnější a silně difúzní.Jen průměr se změnil. Je menší.Ohon má hodnotu 14´ ve směru 315°.
18:10 UT Měření jsem prováděl v 19: 10 UT.
Měření: 2004 02 16 799 6,9m průměr kómy 14´ , DC = 6 , ohon na pozici p.a. 315° , souh. Per
Srovnávací hvězdy: HIP 1439 6,53m , HIP 118318 6,93mag. , HIP 308, 6,96mag..
Použité efemeridy dle MPC 50914 Sky Atlas a mapy dle programu Starry Night. Použit dalekohled ø 80 mm zv. 42 x.
Srovnávací metoda Argelanderova. T = - 7°C.
Uvedeným dnem došlo k ukončení a vědeckého pozorování komety .
Výsledky pozorování.
- se vydala evropská kosmická sonda Rosseta na desetiletou pouť ke kometě P/ 67 Churyumov – Gerasimenko První měsíce dlouhého putování vesmírem byly věnovány zkouškám aparatury pro vědecké výzkumy přístrojů i přistávacímu modulu Philae Zkoušky probíhaly, bez komplikací Shodou náhod se sondě naskytla možnost vyzkoušet vědecké aparatury na kometě C/ 2002 T7 Linear., což představovalo generálku na setkání s kometou P/ 67 Churyumov – Gerasimenko s kterou se setká za deset let od jejího vypuštění. Zkouška dopadla na výbornou a kamera OSIRIS na palubě sondy Rosetta pořídila unikátní snímky komety C/2002 T7 (LINEAR) na vzdálenost 95 mil. km; o tři dny později zkoumaly souběžně kometu i tři další přístroje (ALICE, MIRO a VIRTIS). První data potvrdila kvalitu přístrojů na palubě. Byla tak získána též spektra komety pro studium její komy a ohonu v různých vlnových délkách od ultrafialových po mikrovlny; rovněž se podařilo detekovat existenci molekul vody ve slabé atmosféře v okolí komety.