Historie
Stanice pro pozorování fotosféry Slunce vznikla v roce 1977 v Grygově, v blízkosti města Olomouce.
Po přihlášení se do vědeckého programu obdržela od Krajské hvězdárny ve Valašském Meziříčí pořadové číslo 9 a byla zařazena do celostátního výzkumu Slunce, který koordinovala uvedená hvězdárna ve Valašském Meziříčí.
Pro výzkum spodní vrstvy sluneční - fotosféry byl přizpůsoben dalekohled Zeiss průměru 60 mm a F - 1320 mm a při ohniskové vzdálenosti okuláru 15 mm dosahoval 88 násobného zvětšení. Pro sledování slunečních skvrn a fakulových polí byla vybraná metoda projekce. To znamená zakreslování slunečních skvrn a fakulových polí na protokol o formátu 12,5 cm - pomyslný sluneční kotouč do kterého jsou zakreslovány uvedené sluneční děje včetně granulací s jednotlivými granulemi.
První kresby byly pořízeny v listopadu 1977. Za období 8 let existence stanice v Grygově bylo pořízeno 1 775 kreseb. Stanice, co se týká počtu zákresů se pohybovala v předních místech v ČSSR a významně se podílela na výzkumu sluneční aktivity.
Její vedoucí - Jiří Konečný se pravidelně zúčastňoval celostátních konferencí jak v Čechách a na Moravě, tak i na Slovensku. Na celostátní konferenci v Tatranské Lomnici přednesl referát “Sluneční činnost a její vliv na organizmus člověka“.
V tomto období již pracovala Hvězdárna OB Olomouc – Lošov, kde se prováděly nejen kresby sluneční fotosféry, ale i program SEA – výzkum slunečních erupcí a jejich vliv na zemskou biosféru v rádiovém oboru – programu „atmosférika“. V uvedeném oboru již hvězdárna úzce spolupracovala s AÚ ČSAV Ondřejov, především s RNDr. L. Křivským DrSc, zástupci hvězdáren Vsetín (L.Hurta) a Úpice (p.Klimešem).
Na AÚ ČSAV se měsíčně vyhodnocovaly sluneční erupce na různých vlnových délkách a výsledky byly podstoupeny do celosvětového centra pro výzkum sluneční činnosti a jejího vlivu na Zemi do amerického Bouderu. Výsledky byly publikovány v prestižním časopise Solar – Geophysical Data.
Hvězdárna OB Olomouc – Lošov se stala známou i za hranicemi tehdejší Československé socialistické republiky. Její výsledky pozorování Slunce, z Grygova, tak i z hvězdárny putovaly do tehdejšího SSSR (observatoř Pulkovo), Japonska (Kakioka).
V roce 1986 se stanice přestěhovala do Šternberka. Za období let 1986 - 1991 se napozorovalo celkem 622 záznamů slunečního povrchu.
V uvedeném období dochází ke změně systému sledování. Je upuštěno od projekce a dochází k přímému zakreslování sluneční fotosféry.
V roce 1987 odcházím po neshodách s vedením OKS v Olomouci, kterou převzalo od PKO Olomouc. Obě hvězdárny, jak Hvězdárna Olomouc, tak i Olomouc - Lošov již spadaly pod jednu instituci.
Začínám pracovat již úplně sám jako v počátcích své „sluneční kariéry„. Jedinou oporou mi zůstává můj učitel astronomie pan K. Vaněk ředitel Hvězdárny Olomouc.
Od roku 1991pracuje stanice v Litovli jako poloprofesionální zařízení. Stanice nese nové označení a úzce spolupracuje jako v minulosti s Hvězdárnou Valašské Meziříčí tak i Hvězdárnou Prešov (Slovensko).
Výsledky pozorování se posílají individuelně jak pro vybrané observatoře v Evropě, USA, tak i do Japonska.
Stanice není zaměřena pouze na pozorování Slunce, ale i k sledování komet a pozorování meteorických rojů v rámci programu IMO (International Meteor Organization).
Přístrojové vybavení stanice pro výzkum sluneční fotosféry – 028, K. Sedláka 1236, 784 01 Litovel
Dalekohled o průměru 80 mm, F = 370 mm, 90 mm, F = 480 mm, 110 mm, F= 600 mm a 135 mm, F = 1800 mm. Okuláry f = 50, 20, 15, 10, 9mm. Do vybavení patří i dalekohled Binar – Somet 25 x 100, který se používá pro výzkum komet.
Do konce roku 2002 bylo pořízeno 2870 zákresů sluneční činnosti. V roce 2002 bylo pořízeno 268 kreseb.
| Roky pozorování | Stanice | Počet kreseb |
| 1977 - 1985 | Grygov | 1775 |
| 1986 - 1991 | Šternberk | 622 |
| 1992 - 2001 | Litovel | 3249 |
Celkem za období 1977 - 2002 bylo provedeno 5270 záznamů.