Historie mého pozorování komet spadá na období druhé poloviny 70. let. V roce 1976 jsem nesystematicky pozoroval komety. První velmi jasnou kometou, byla kometa 1975 West, kterou jsem pozoroval v Grygově,v období  rekonstrukce  hvězdárny OB v Olomouci – Lošově.

Šlo o velmi jasnou kometu, která vycházela  hodinu před východem Slunce . Fascinoval mne její dlouhý a velmi pěkný ohon. Byla impozantním objektem na ranní obloze. Pamatuji si příhodu, při ověřování  jejího jména . Na hvězdárnách v Olomouci i ve Valašském Meziříčí,  o mnou pozorované kometě nic nevěděli. V Olomouci na hvězdárně nikdo zprávu nepřijal a ve Valašském Meziříčí byla  zatažená obloha. Ředitel B. Maleček mne ujistil, že se spojí s observatoř Kleť, kde působil ve funkci ředitele  vznikající československý pozorovatel komet dr. Mrkos, ten potvrdil ,že se skutečně, jedná o jasnou  kometu C/ 1975 V1 West . Podařilo se mi kometu vyfotografovat (na skleněné desky) komorou M 45 , která sloužila k fotografování meteorů.

Co tedy komety  jsou a  jaká pozorování   -  měření je zapotřebí, aby vyhovovala podmínkám pro zařazení do databáze Společnosti pro meziplanetární  hmotu  a ICQ (International Comet Quarterly ),  která shromažďuje výsledky měření .

Komety jsou tělesa , která jsou součástí sluneční soustavy a jejich sídlo ze kterého se dostávají do útrob sluneční soustavy se nachází asi ve vzdálenosti 150 000 AU v tzv.Oortově mraku.Odtud se dostávají do sluneční soustavy díky slapovým silám, které jsou produktem  explozí supernov .Po „uvolnění  z Oortova oblaku , který je  pozůstatkem  protoplanetárního disku se kometa dostává na svou oběžnou dráhu a je  gravitačně vázána Sluncem.

 

Složení komety.

Kometa se skládá z jádra, komy, chvostu.

 

Jádro komety.

Průměr komety nepřesáhne 50 km.Je složeno  ze zmrzlých částic ledu a plynů, které jsou promíchány porézním materiálem (zrnka prachu) a proto je uvedená směs velmi křehká a porézní. Srovnání uvedeného útvaru nám připomíná „špinavou sněhovou kouli“.Jádro obsahuje CO2, CO,CH4,C2H2,HCN, H2S  a další prvky již v menším zastoupení. Jádro není možné vidět dalekohledem, neboť je obaleno komou, která se vytvoří při přibližování se komety ke Slunci. Jádro komety se dá měřit díky kosmickým sondám jako tomu bylo u komety P/ 1 Halley v roce 1986 . Díky sondám Giotto (ESA) a Vega l a 2 ( SSSR  program Interkosmos).Rozměr jádra komety P/1 Halley  dosahoval  16 x 8 x 8 km .

 

Koma komety.

Jde o plynný obal, který se vytvoří při přiblížení komety ke Slunci.Koma vzniká sublimací (uvolňováním složeného promíchaného materiálu a vodního ledu  ve vzdálenosti okolo 3 AU tj. mezi drahou Jupitera 5,2 AU a Marsem 2,5 AU. Při působení slunečního záření dochází uvolňování látek , strháváním částic  prachu dojde  ke vzniku plynného obalu, který neumožňuje pozorování jádra komety. Jádro a koma tvoří hlavu komety. Plyny společně s částicemi uvolněnými sublimací dosahují průměru od 10 4  až 106 km.

 

Ohon komety.

Ohony nebo chvosty komet jsou jejími ozdobami a vytváří charakteristický rys objektu. Ohony se vytvářejí ve vzdálenosti okolo 2 až 2,5 AU ( přibližně na úrovni dráhy planety Marsu) .Rozlišují se na plazmový (plynný) a prachový. To, že ohony vidíme v celé své kráse je způsobeno slunečním zářením, které rozrušuje jádro a tím uvolňuje částice plynu a prachu a „vyhání“ je přes komu komety do okolního prostoru. Ohony vždy směřují od Slunce. Výjimkou jsou zv. protiohony , které se vyskytují zřídka. Takovou kometou  která vlastnila protiohon byla kometa  Arend – Roland  v roce 1957.

 

Meteorické roje

Částice, které jsou uvolňovány z komety se ukládají na její dráze,Tím vznikají tzv. meteorické roje,které mohou děkovat za svůj původ právě  kometám. Např. periodická kometa P/1 Halley dala vzniknou při svých 31 návratech  hned dvěma meteorickým rojům . Jde o  pravidelný květnový meteorický roj  h Aquarid a říjnového roje Orionid.

 

Pozorování na hvězdárně v Olomouci – Lošově

 ( P/1 Halley  )

Stanice prováděla pozorování  a měření komet od roku 1985,  ve funkci vedoucího  Hvězdárny v Olomouci – Lošově mi byla nabídnuta spolupráce v mezinárodním programu výzkumu Halleyovy komety ( IHW – International Halley Watch ). V Československu uvedený mezinárodní program koordinoval  AÚ ČSAV v Tatranské Lomnici  pod vedením RNDr.Pintera.CSc.

  Hvězdárně byly přidělení tři úkoly a to sledování dráhy komety, odhad hvězdné velikosti ( jasnosti komety) a pozorování meteorických rojů spojených s Halleyovou kometou. ( Meteorické roje byly pozorovány členy ZAÚ

v Grygově a ZAÚ při hvězdárně v Olomouci – Lošově . Šlo o první vědecká pozorování a její výsledky byly posílány do centra . Velmi obtížná vědecká  pozorování, se uskutečňovala  za přítomnosti veřejnosti, která se chtěla pokochat nádherou komety P/1 Halley ( každý den pokud byla kometa na obloze  se počet návštěvníků pohyboval  okolo 150 – 160  ). I když nedosahovala při svém posledním návratu  jasnosti z roků  1910 a 1911,každý ji chtěl vidět.  Jednalo o výjimečně známý objekt, který měl na své pouti člověk  vidět pouze jednou a výjimečně dvakrát za svůj život.

 

 

Měření komety.

 

Souřadnice komety dle elementů dráhy a efemerid dle  http//: cfa – www.harvard.edu/iau/Ephemerides/

Kontrola pozice komety na hvězdné obloze a její výška nad obzorem. (použití atlasu Skymap, astr.programu Starry Night Pro )

Příprava dalekohledu (25x100) Binar Somet, refraktor průměr 80 mm,90mm,110mm dle magnitudy komety.

Odhady: čas v UT převeden na tisíciny dne.

               jasnosti komety   (magnituda )

               průměr komy       (ve ° , ´ . ´´ , )

               koeficient

               kondenzace komy  ( DC – 0 až 9 )

               délka ohonu             (ve °, ´ ,  ´´  , )

               počet ohonů, typ     ( 1 plazmový a 1 prachový )

               směr ohonu             ( p.a )

               

Vedlejší hodnoty:  teplota                       ( T =     °C )

                               oblačnost:  ( v % oblačnosti )

                                  rušení Měsíce

                                  srovnávací hvězdy s kometou

                                  typ dalekohledu

 

 

 

Příklad zápisu  komety  C/ 2002  X 5  ( Kudo – Fujikawa ) dle International Comet Quarterly (ICQ)

 

Hodnoty : 2003 01 11    708    6.1 mag.  15´, DC = 5 - 6

 

Zápis pro Společnost Meziplanetární hmoty a Expresních Astronomických Informací.

 

Hodnoty : 2003 01 11   17:00 UT   708    6.1 mag. Průměr komy 15´, DC = 5 – 6     náznak ohonu

Dalekohled 25 x 100 Binar Somet, použit atlas Skymap, T = - 6°C, 20% oblačnosti, silně ruší Měsíc

Srovnávací hvězdy:  z Aql  a =  19h05m33s ,   d = 13°52´00´´  2.96 mag,

                                   28 Aql  a =  19h 19m47s , d = 12°22´44´´  5.50 mag.

                                   w Aql  a =  19h 17m57  ,  d  = 11°35´47´´  6.00 mag.

 

Literatura: P.Pravec: Vizuální pozorování komet

                   Ch.Morris: Přehled vizuálních metod pozorování komet